21. Ekavīsatimavaggo

(200) 1. Sāsanakathā

878. Sāsanaṃ navaṃ katanti? Āmantā. Satipaṭṭhānā navaṃ katāti? Na hevaṃ vattabbe…pe… sāsanaṃ navaṃ katanti? Āmantā. Sammappadhānā…pe… iddhipādā…pe… indriyā…pe… balā…pe… bojjhaṅgā navaṃ katāti? Na hevaṃ vattabbe…pe… pubbe akusalaṃ pacchā kusalaṃ katanti? Na hevaṃ vattabbe…pe… pubbe sāsavaṃ…pe… saṃyojaniyaṃ ganthaniyaṃ oghaniyaṃ yoganiyaṃ nīvaraṇiyaṃ parāmaṭṭhaṃ upādāniyaṃ…pe… saṃkilesikaṃ pacchā asaṃkilesikaṃ katanti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Atthi koci tathāgatassa sāsanaṃ navaṃ karotīti? Āmantā. Atthi koci satipaṭṭhāne navaṃ karotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… atthi koci sammappadhāne…pe… iddhipāde…pe… indriye…pe… bale…pe… bojjhaṅge navaṃ karotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… atthi koci pubbe akusalaṃ pacchā kusalaṃ karotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… atthi koci pubbe sāsavaṃ…pe… saṃkilesikaṃ pacchā asaṃkilesiyaṃ karotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Labbhā tathāgatassa sāsanaṃ puna navaṃ kātunti? Āmantā. Labbhā satipaṭṭhānā puna navaṃ kātunti? Na hevaṃ vattabbe…pe… labbhā sammappadhānā…pe… iddhipādā…pe… indriyā…pe… balā…pe… bojjhaṅgā puna navaṃ kātunti? Na hevaṃ vattabbe…pe… labbhā pubbe akusalaṃ pacchā kusalaṃ kātunti? Na hevaṃ vattabbe…pe… labbhā pubbe sāsavaṃ…pe… saṃkilesiyaṃ pacchā asaṃkilesiyaṃ kātunti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Sāsanakathā niṭṭhitā.

21. Ekavīsatimavaggo

(201) 2. Avivittakathā

879. Puthujjano tedhātukehi dhammehi avivittoti? Āmantā. Puthujjano tedhātukehi phassehi…pe… tedhātukāhi vedanāhi… saññāhi … cetanāhi… cittehi… saddhāhi… vīriyehi… satīhi… samādhīhi…pe… tedhātukāhi paññāhi avivittoti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Puthujjano tedhātukehi kammehi avivittoti? Āmantā. Yasmiṃ khaṇe puthujjano cīvaraṃ deti, tasmiṃ khaṇe paṭhamaṃ jhānaṃ upasampajja viharati…pe… ākāsānañcāyatanaṃ upasampajja viharatīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… yasmiṃ khaṇe puthujjano piṇḍapātaṃ deti…pe… senāsanaṃ deti…pe… gilānapaccayabhesajjaparikkhāraṃ deti, tasmiṃ khaṇe catutthaṃ jhānaṃ upasampajja viharati… nevasaññānāsaññāyatanaṃ upasampajja viharatīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

880. Na vattabbaṃ – ‘‘puthujjano tedhātukehi kammehi avivitto’’ti? Āmantā . Puthujjanassa rūpadhātuarūpadhātūpagaṃ kammaṃ pariññātanti? Na hevaṃ vattabbe. Tena hi puthujjano tedhātukehi kammehi avivittoti…pe….

Avivittakathā niṭṭhitā.

21. Ekavīsatimavaggo

(202) 3. Saṃyojanakathā

881. Atthi kiñci saṃyojanaṃ appahāya arahattappattīti? Āmantā. Atthi kiñci sakkāyadiṭṭhiṃ appahāya…pe… vicikicchaṃ appahāya…pe… sīlabbataparāmāsaṃ appahāya… rāgaṃ appahāya… dosaṃ appahāya… mohaṃ appahāya… anottappaṃ appahāya arahattappattīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Atthi kiñci saṃyojanaṃ appahāya arahattappattīti? Āmantā. Arahā sarāgo sadoso samoho samāno samakkho sapaḷāso saupāyāso sakilesoti? Na hevaṃ vattabbe…pe… nanu arahā nirāgo niddoso nimmoho nimmāno nimmakkho nippaḷāso nirupāyāso nikkilesoti? Āmantā. Hañci arahā nirāgo…pe… nikkileso, no ca vata re vattabbe – ‘‘atthi kiñci saṃyojanaṃ appahāya arahattappattī’’ti.



21. 第二十一品
(200) 1. 教法论
教法是新造的吗?是的。念处是新造的吗?不应这么说...教法是新造的吗?是的。正勤...神足...根...力...觉支是新造的吗?不应这么说...先前是不善,后来变成善的吗?不应这么说...先前是有漏的...系缚的、结缚的、暴流的、轭的、障碍的、执取的、取着的...烦恼的,后来变成无烦恼的吗?不应这么说...
有人能使如来的教法成为新的吗?是的。有人能使念处成为新的吗?不应这么说...有人能使正勤...神足...根...力...觉支成为新的吗?不应这么说...有人能使先前不善的后来变成善的吗?不应这么说...有人能使先前有漏的...烦恼的后来变成无烦恼的吗?不应这么说...
可以再次使如来的教法成为新的吗?是的。可以再次使念处成为新的吗?不应这么说...可以再次使正勤...神足...根...力...觉支成为新的吗?不应这么说...可以使先前不善的后来变成善的吗?不应这么说...可以使先前有漏的...烦恼的后来变成无烦恼的吗?不应这么说...
教法论结束。
21. 第二十一品
(201) 2. 不离论
凡夫不离三界法吗?是的。凡夫不离三界触...三界受...想...思...心...信...精进...念...定...三界慧吗?不应这么说...
凡夫不离三界业吗?是的。当凡夫布施衣服时,那一刻他进入并安住于初禅...进入并安住于空无边处定吗?不应这么说...当凡夫布施食物...布施住处...布施医药时,那一刻他进入并安住于第四禅...进入并安住于非想非非想处定吗?不应这么说...
不应说"凡夫不离三界业"吗?是的。凡夫已经完全了知色界和无色界的业吗?不应这么说。那么凡夫就是不离三界业的...
不离论结束。
21. 第二十一品
(202) 3. 结缚论
有人不断某些结缚而证得阿罗汉果吗?是的。有人不断身见...疑...戒禁取...贪...嗔...痴...无惭而证得阿罗汉果吗?不应这么说...
有人不断某些结缚而证得阿罗汉果吗?是的。阿罗汉有贪、有嗔、有痴、有慢、有恶意、有嫉妒、有忧恼、有烦恼吗?不应这么说...阿罗汉不是无贪、无嗔、无痴、无慢、无恶意、无嫉妒、无忧恼、无烦恼吗?是的。如果阿罗汉是无贪...无烦恼的,那就不应该说"有人不断某些结缚而证得阿罗汉果"。

882. Na vattabbaṃ – ‘‘atthi kiñci saṃyojanaṃ appahāya arahattappattī’’ti ? Āmantā. Arahā sabbaṃ buddhavisayaṃ jānātīti? Na hevaṃ vattabbe. Tena hi atthi kiñci saṃyojanaṃ appahāya arahattappattīti.

Saṃyojanakathā niṭṭhitā.

21. Ekavīsatimavaggo

(203) 4. Iddhikathā

883. Atthi adhippāyaiddhi buddhānaṃ vā sāvakānaṃ vāti? Āmantā. ‘‘Niccapaṇṇā rukkhā hontū’’ti – atthi adhippāyaiddhi buddhānaṃ vā sāvakānaṃ vāti? Na hevaṃ vattabbe…pe… niccapupphā rukkhā hontu…pe… niccaphalikā rukkhā hontu… niccaṃ juṇhaṃ hotu… niccaṃ khemaṃ hotu… niccaṃ subhikkhaṃ hotu… ‘‘niccaṃ suvatthi [suvuṭṭhikaṃ (syā.)] hotū’’ti – atthi adhippāyaiddhi buddhānaṃ vā sāvakānaṃ vāti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Atthi adhippāyaiddhi buddhānaṃ vā sāvakānaṃ vāti? Āmantā . ‘‘Uppanno phasso mā nirujjhī’’ti – atthi adhippāyaiddhi buddhānaṃ vā sāvakānaṃ vāti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Uppannā vedanā…pe… saññā… cetanā… cittaṃ… saddhā… vīriyaṃ… sati… samādhi…pe… paññā mā nirujjhīti – atthi adhippāyaiddhi buddhānaṃ vā sāvakānaṃ vāti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Atthi adhippāyaiddhi buddhānaṃ vā sāvakānaṃ vāti? Āmantā. ‘‘Rūpaṃ niccaṃ hotū’’ti – atthi adhippāyaiddhi… vedanā…pe… saññā…pe… saṅkhārā…pe… ‘‘viññāṇaṃ niccaṃ hotū’’ti – atthi adhippāyaiddhi buddhānaṃ vā sāvakānaṃ vāti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Atthi adhippāyaiddhi buddhānaṃ vā sāvakānaṃ vāti? Āmantā. ‘‘Jātidhammā sattā mā jāyiṃsū’’ti atthi…pe… ‘‘jarādhammā sattā mā jīriṃsū’’ti…pe… ‘‘byādhidhammā sattā mā byādhiyiṃsū’’ti…pe… ‘‘maraṇadhammā sattā mā mīyiṃsū’’ti – atthi adhippāyaiddhi buddhānaṃ vā sāvakānaṃ vāti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

884. Na vattabbaṃ – ‘‘atthi adhippāyaiddhi buddhānaṃ vā sāvakānaṃ vā’’ti? Āmantā . Nanu āyasmā pilindavaccho rañño māgadhassa seniyassa bimbisārassa pāsādaṃ ‘‘suvaṇṇa’’ntveva adhimucci, suvaṇṇo ca pana āsīti [pārā. 621; mahāva. 271]? Āmantā. Hañci āyasmā pilindavaccho rañño māgadhassa seniyassa bimbisārassa pāsādaṃ suvaṇṇantveva adhimucci, suvaṇṇo ca pana āsi, tena vata re vattabbe – ‘‘atthi adhippāyaiddhi buddhānaṃ vā sāvakānaṃ vā’’ti.

Iddhikathā niṭṭhitā.

21. Ekavīsatimavaggo

(204) 5. Buddhakathā

885. Atthi buddhānaṃ buddhehi hīnātirekatāti? Āmantā. Satipaṭṭhānatoti? Na hevaṃ vattabbe …pe… sammappadhānato…pe… iddhipādato… indriyato… balato… bojjhaṅgato… vasibhāvato…pe… sabbaññutañāṇadassanatoti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Buddhakathā niṭṭhitā.

21. Ekavīsatimavaggo

(205) 6. Sabbadisākathā



882. 不应说“有某些结缚而证得阿罗汉果”吗?是的。阿罗汉全知一切佛法吗?不应这么说。因此有某些结缚而证得阿罗汉果。
结缚论结束。
21. 第二十一品
(203) 4. 神通论
883. 有神通的意图吗,是佛或弟子的吗?是的。“愿常有常青的树” – 有神通的意图吗,是佛或弟子的吗?不应这么说…愿常有常开的花树…愿常有常结的果树…愿常有常丰收…愿常有常安宁…愿常有常丰饶…“愿常安乐” – 有神通的意图吗,是佛或弟子的吗?不应这么说…
有神通的意图吗,是佛或弟子的吗?是的。“愿产生的触不消失” – 有神通的意图吗,是佛或弟子的吗?不应这么说…
产生的感觉…想…思…心…信…精进…念…定…智慧不消失 – 有神通的意图吗,是佛或弟子的吗?不应这么说…
有神通的意图吗,是佛或弟子的吗?是的。“愿色常存” – 有神通的意图吗…愿感觉…愿想…愿行…“愿识常存” – 有神通的意图吗,是佛或弟子的吗?不应这么说…
有神通的意图吗,是佛或弟子的吗?是的。“愿生者不再生” – 有…“愿老者不再老” – 有…“愿病者不再病” – 有…“愿死者不再死” – 有神通的意图吗,是佛或弟子的吗?不应这么说…
884. 不应说“有神通的意图是佛或弟子的吗”?是的。难道尊者皮林达瓦乔不曾在摩揭陀国的国王宾头娑罗的宫殿中称为“黄金”吗?是的。确实尊者皮林达瓦乔在摩揭陀国的国王宾头娑罗的宫殿中称为黄金,而黄金确实存在，因此不应说“有神通的意图是佛或弟子的吗”。
神通论结束。
21. 第二十一品
(204) 5. 佛论
885. 有佛的弟子比佛更低劣的吗?是的。念处吗?不应这么说…正勤吗…神足吗…根吗…力吗…觉支吗…全知觉知的见解吗?不应这么说…
佛论结束。
21. 第二十一品
(205) 6. 一切法论

886. Sabbā disā buddhā tiṭṭhantīti? Āmantā. Puratthimāya disāya buddho tiṭṭhatīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… puratthimāya disāya buddho tiṭṭhatīti? Āmantā. Kinnāmo so bhagavā, kiṃjacco, kiṃgotto, kinnāmā tassa bhagavato mātāpitaro, kinnāmaṃ tassa bhagavato sāvakayugaṃ, konāmo tassa bhagavato upaṭṭhāko, kīdisaṃ cīvaraṃ dhāreti, kīdisaṃ pattaṃ dhāreti, katarasmiṃ gāme vā nigame vā nagare vā raṭṭhe vā janapade vāti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Dakkhiṇāya disāya…pe… pacchimāya disāya…pe… uttarāya disāya…pe… heṭṭhimāya disāya buddho tiṭṭhatīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… heṭṭhimāya disāya buddho tiṭṭhatīti? Āmantā. Kinnāmo so bhagavā…pe… janapade vāti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Uparimāya disāya buddho tiṭṭhatīti? Na hevaṃ vattabbe…pe…. Uparimāya disāya buddho tiṭṭhatīti? Āmantā. Cātumahārājike tiṭṭhati…pe… tāvatiṃse tiṭṭhati…pe… yāme tiṭṭhati…pe… tusite tiṭṭhati…pe… nimmānaratiyā tiṭṭhati…pe… paranimmitavasavattiyā tiṭṭhati…pe… brahmaloke tiṭṭhatīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Sabbadisākathā niṭṭhitā.

21. Ekavīsatimavaggo

(206) 7. Dhammakathā

887. Sabbe dhammā niyatāti? Āmantā. Micchattaniyatāti? Na hevaṃ vattabbe…pe… sammattaniyatāti? Na hevaṃ vattabbe…pe… natthi aniyato rāsīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… nanu atthi aniyato rāsīti? Āmantā . Hañci atthi aniyato rāsi, no ca vata re vattabbe – ‘‘sabbe dhammā niyatā’’ti.

Sabbe dhammā niyatāti? Āmantā. Nanu tayo rāsī vuttā bhagavatā – micchattaniyato rāsi, sammattaniyato rāsi, aniyato rāsīti [dha. sa. tikamātikā 15]? Āmantā. Hañci tayo rāsī vuttā bhagavatā – micchattaniyato rāsi, sammattaniyato rāsi, aniyato rāsi, no ca vata re vattabbe – ‘‘sabbe dhammā niyatā’’ti.

Rūpaṃ rūpaṭṭhena niyatanti? Āmantā. Micchattaniyatanti? Na hevaṃ vattabbe…pe… sammattaniyatanti? Na hevaṃ vattabbe…pe… vedanā…pe… saññā…pe… saṅkhārā…pe… viññāṇaṃ viññāṇaṭṭhena niyatanti? Āmantā. Micchattaniyatanti? Na hevaṃ vattabbe…pe… sammattaniyatanti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

888. Na vattabbaṃ – rūpaṃ rūpaṭṭhena niyataṃ…pe… vedanā…pe… saññā…pe… saṅkhārā…pe… viññāṇaṃ viññāṇaṭṭhena niyatanti? Āmantā. Rūpaṃ vedanā hoti…pe… saññā hoti… saṅkhārā honti… viññāṇaṃ hoti… vedanā…pe… saññā…pe… saṅkhārā…pe… viññāṇaṃ rūpaṃ hoti…pe… vedanā hoti… saññā hoti… saṅkhārā hontīti? Na hevaṃ vattabbe. Tena hi rūpaṃ rūpaṭṭhena niyataṃ, vedanā…pe… saññā…pe… saṅkhārā…pe… viññāṇaṃ viññāṇaṭṭhena niyatanti.

Dhammakathā niṭṭhitā.

21. Ekavīsatimavaggo

(207) 8. Kammakathā

889. Sabbe kammā niyatāti? Āmantā. Micchattaniyatāti? Na hevaṃ vattabbe…pe… sammattaniyatāti? Na hevaṃ vattabbe…pe… natthi aniyato rāsīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… nanu atthi aniyato rāsīti? Āmantā. Hañci atthi aniyato rāsi, no ca vata re vattabbe – ‘‘sabbe kammā niyatā’’ti.

Sabbe kammā niyatāti? Āmantā. Nanu tayo rāsī vuttā bhagavatā – micchattaniyato rāsi, sammattaniyato rāsi, aniyato rāsīti? Āmantā. Hañci tayo rāsī vuttā bhagavatā – micchattaniyato rāsi, sammattaniyato rāsi, aniyato rāsi, no ca vata re vattabbe – ‘‘sabbe kammā niyatā’’ti.



886. 佛住在一切方向吗?是的。佛住在东方吗?不应这么说...佛住在东方吗?是的。那位世尊叫什么名字,什么种姓,什么家族,那位世尊的父母叫什么名字,那位世尊的两大弟子叫什么名字,那位世尊的侍者叫什么名字,穿什么样的袈裟,持什么样的钵,住在哪个村庄、城镇、城市、国家或地区?不应这么说...
佛住在南方...西方...北方...下方吗?不应这么说...佛住在下方吗?是的。那位世尊叫什么名字...住在哪个地区?不应这么说...
佛住在上方吗?不应这么说...佛住在上方吗?是的。住在四大天王天...三十三天...夜摩天...兜率天...化乐天...他化自在天...梵天界吗?不应这么说...
一切方向论结束。
21. 第二十一品
(206) 7. 法论
887. 一切法都是确定的吗?是的。确定为邪性吗?不应这么说...确定为正性吗?不应这么说...没有不确定的部分吗?不应这么说...难道没有不确定的部分吗?是的。如果有不确定的部分,就不应该说"一切法都是确定的"。
一切法都是确定的吗?是的。难道世尊不是说有三种部分 - 确定为邪性的部分、确定为正性的部分、不确定的部分吗?是的。如果世尊说有三种部分 - 确定为邪性的部分、确定为正性的部分、不确定的部分,就不应该说"一切法都是确定的"。
色以色性确定吗?是的。确定为邪性吗?不应这么说...确定为正性吗?不应这么说...受...想...行...识以识性确定吗?是的。确定为邪性吗?不应这么说...确定为正性吗?不应这么说...
888. 不应说色以色性确定...受...想...行...识以识性确定吗?是的。色变成受...变成想...变成行...变成识...受...想...行...识变成色...变成受...变成想...变成行吗?不应这么说。那么色以色性确定,受...想...行...识以识性确定。
法论结束。
21. 第二十一品
(207) 8. 业论
889. 一切业都是确定的吗?是的。确定为邪性吗?不应这么说...确定为正性吗?不应这么说...没有不确定的部分吗?不应这么说...难道没有不确定的部分吗?是的。如果有不确定的部分,就不应该说"一切业都是确定的"。
一切业都是确定的吗?是的。难道世尊不是说有三种部分 - 确定为邪性的部分、确定为正性的部分、不确定的部分吗?是的。如果世尊说有三种部分 - 确定为邪性的部分、确定为正性的部分、不确定的部分,就不应该说"一切业都是确定的"。

890. Diṭṭhadhammavedanīyaṃ kammaṃ diṭṭhadhammavedanīyaṭṭhena niyatanti? Āmantā. Micchattaniyatanti? Na hevaṃ vattabbe…pe… sammattaniyatanti? Na hevaṃ vattabbe…pe…. Upapajjavedanīyaṃ kammaṃ…pe… aparāpariyavedanīyaṃ kammaṃ aparāpariyavedanīyaṭṭhena niyatanti? Āmantā. Micchattaniyatanti? Na hevaṃ vattabbe…pe… sammattaniyatanti? Na hevaṃ vattabbe…pe….



890. 现世受报的业是否因现世受报的性质而确定？是的。
是否确定为邪性？不应如此说...等等...是否确定为正性？不应如此说...等等...
来世受报的业...等等...后后世受报的业是否因后后世受报的性质而确定？是的。
是否确定为邪性？不应如此说...等等...是否确定为正性？不应如此说...等等...

891. Na vattabbaṃ – diṭṭhadhammavedanīyaṃ kammaṃ diṭṭhadhammavedanīyaṭṭhena niyataṃ, upapajjavedanīyaṃ kammaṃ…pe… aparāpariyavedanīyaṃ kammaṃ aparāpariyavedanīyaṭṭhena niyatanti? Āmantā. Diṭṭhadhammavedanīyaṃ kammaṃ upapajjavedanīyaṃ hoti, aparāpariyavedanīyaṃ hoti…pe… upapajjavedanīyaṃ kammaṃ diṭṭhadhammavedanīyaṃ hoti, aparāpariyavedanīyaṃ hoti…pe… aparāpariyavedanīyaṃ kammaṃ diṭṭhadhammavedanīyaṃ hoti, upapajjavedanīyaṃ hotīti? Na hevaṃ vattabbe . Tena hi diṭṭhadhammavedanīyaṃ kammaṃ diṭṭhadhammavedanīyaṭṭhena niyataṃ, upapajjavedanīyaṃ kammaṃ…pe… aparāpariyavedanīyaṃ kammaṃ aparāpariyavedanīyaṭṭhena niyatanti.

Kammakathā niṭṭhitā.

Ekavīsatimavaggo.

Tassuddānaṃ –

Sāsanaṃ navaṃ kataṃ atthi koci tathāgatassa sāsanaṃ navaṃ karoti labbhā tathāgatassa sāsanaṃ puna navaṃ kātuṃ, puthujjano tedhātukehi dhammehi avivitto, atthi kiñci saṃyojanaṃ appahāya arahattappatti, atthi adhippāyiddhi buddhānaṃ vā sāvakānaṃ vā, atthi buddhānaṃ buddhehi hīnātirekatā, sabbā disā buddhā tiṭṭhanti, sabbe dhammā niyatā, sabbe kammā niyatāti.


891. 不应该说 - 现法受业由于现法受性而是确定的，生后受业...乃至...后后受业由于后后受性而是确定的吗？是的。现法受业成为生后受业，成为后后受业...乃至...生后受业成为现法受业，成为后后受业...乃至...后后受业成为现法受业，成为生后受业吗？不应该这样说。那么，现法受业由于现法受性而是确定的，生后受业...乃至...后后受业由于后后受性而是确定的。
业论结束。
第二十一品。
其摘要：
教法是新造的，有人为如来造新教法，可以再次为如来造新教法，凡夫未离三界法，有未断任何结而证阿罗汉果，有佛或声闻的意愿神通，诸佛之间有高下，诸佛住于一切方向，一切法是确定的，一切业是确定的。


------------------
最后一段重译

g1.5p
 这是巴利文，以下是翻译：

**内容概要:**  这段文字讨论了几个关于佛陀教义和修行的问题，包括是否有人能改变或更新佛陀的教义，凡夫是否能断除所有烦恼，佛陀和阿罗汉是否有神通，佛陀之间是否有差异，以及所有方向是否有佛陀存在，一切法和一切业是否都是固定不变的。

**逐句翻译:**

* **Tassuddānaṃ –**  这是个总结或概述。
* **Sāsanaṃ navaṃ kataṃ atthi**  是否存在新的教义？ (暗示佛陀的教义已经完整)
* **koci tathāgatassa sāsanaṃ navaṃ karoti** 有人能创造新的佛陀教义吗？
* **labbhā tathāgatassa sāsanaṃ puna navaṃ kātuṃ**  有可能再次创造新的佛陀教义吗？
* **puthujjano tedhātukehi dhammehi avivitto**  凡夫没有脱离三界(欲界、色界、无色界)的束缚。
* **atthi kiñci saṃyojanaṃ appahāya arahattappatti**  有可能不舍弃任何烦恼而证得阿罗汉果吗？
* **atthi adhippāyiddhi buddhānaṃ vā sāvakānaṃ vā**  佛陀或弟子是否存在神通？
* **atthi buddhānaṃ buddhehi hīnātirekatā**  佛陀之间是否存在优劣之分？
* **sabbā disā buddhā tiṭṭhanti**  所有方向都有佛陀存在吗？
* **sabbe dhammā niyatā**  所有法都是固定不变的吗？
* **sabbe kammā niyatā** 所有业都是固定不变的吗？


**总结:** 这段文字提出了对佛教教义和修行的一些重要疑问，旨在引发思考和讨论。它暗示了佛陀教义的完整性、证悟的必要条件、神通的存在、佛陀的平等性，以及业力法则等重要概念。

